Vlnky v proudu dní

Hladina rybníka

zrcadlo nebeské pýše
živé vody plná číše
káď, v níž měsíc skráně smáčí
kluziště pro pírka ptačí
v dešti kapkám parket k tanci
činel žabích rezonancí
červánková parádnice
nočních skvostů pokladnice
paleta malíře mraků
chrám moudrosti za soumraku 

Květiny v předsálí

Podkrovní gladioly
emočním rastrem
rozmáznutým
od meruňkové sladkosti
po vanilkové blaho
brání skupinky znavených očí
před pádem do bezcitné letargie
v kávovém koutku
před síní určenou k předstírání
svěžest, ač jedinou jejich je zbraní
stejně je nikdo nezalije  

Maroko jazz

"Sit and wath and listten an taste..."

zdvihá smooth bass bázi radostného žití
zvučí činel tam někde blízko bránice
ne jako zvon, spíš jako vzpomínka
na štěstí prvního letu
jazzmani smějí se celému světu
a srdce jim vibrují v dimenzi snů

Ta hudba je brána, co se otevírá
co roste a pohlcuje

Ten pocit podobní tísni
je ale převrácený
jazz duši rozptýlí
zaplní vznikající prázdno
naprostým souzněním
interferencí všeho toho chvění 
tlukot prstů na pražcích
tanec ve strunách
napětí rtů svírajících
plátek třtiny
dechy, vzdechy, steny a tlaky
pulzujících plic

Ach smět se tak nevzbudit
proletět s jazzmeny černou dírou
tam mezi vesmíry

Ale nesmíš víc
než

Sit and watch and listten and taste!

Pozdrav kometě

Když touhy vysrší v erupci vášní
gejzírem květů zazáří ikebana
na nočním nebi v létavic sletu
loví své múzy básníci prostopášní
já s nimi lásku si s vulkánem pletu
hoříme spolu, kometo rozcuchaná

Na koni

Jsi můj kůň, tak leť
ať mé vlasy s tvou hřívou tančí
jak jiskry pavučin v paprscích slunečných
jak stébla trav v poryvech větrných
mé hrudi tep v tvých kopyt dunění
v lukách smích do ticha lesů ať proniká
ozvěnou souznění
jsi můj kůň, tak leť
nes můj dech nad obzor k oblakům
křičet mě nech
jsi kůň můj, tak běž
jdi krokem v klus
klusem v cval
cvalem v trysk
ať v očích mě slzy mrazem pálí
rty strachem trnou
ať smysly halí opojná tíseň – ten spěch
skoč teď
pouštím se otěží
vzdávám se třmenů
to tvá krev v mém srdci pění
já s tebou se ženu
rychleji běž
leť výš
co žádný jiný
jen ty - tys můj kůň
ty smíš

Cestou z pastvy

Jenom mě nelaskej víc než je zdrávo
tvůj jazyk svědčí leda tak kůži hovězí
proto si schovej něžnosti pro telátko
a honem se mnou domů pojď ty přítulná krávo
než slunce večerní na zvonky zavěsí
klinkání toulavým čmelákům na pozdrav
než fialky stínů ulehnou v polštáře trsů trav
už jim je nenič mlsoto nenasytná
mohla jsi celý den s kostřavou šermovat
nech včelu spočinout už plíží se z lesa chlad
a tebe sláma voňavá čeká i kaše ječná
konev je prázdná a mléko tě tíží
tak domů pojď honem než přiletí netopýři
budou tě strašit a se mnou k chlévu hnát
co ještě civíš dojnice svéhlavá
za plotem psi na nás tesáky cení
sýček už bludičky na směnu svolává
snad nechceš stát tu až do setmění